Colours of Ostrava 2024

Colours of Ostrava – hudební festival, kterého jsem byla součástí. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se zúčastním ve svém stavu (na invalidním vozíku) tak velkolepé akce, jakou tento festival bezesporu je. A může za to Ježíšek, za což jsem mu neskonale vděčná. Hned po Vánocích jsem otevřela internetové stránky festivalu a zjišťovala co, kdy, kde, jak. Klobouk dolů před všemi pořadateli, ale i tvůrci www stránek, které jsou přehledné a nabité důležitými informacemi. Když jsem zjistila, že celý festival je Colours bez bariér, spadl mi kámen ze srdce. Teď už jsem jen sledovala seznam účinkujících, který se postupně rozrůstal o nové hvězdy.

V půlce března jsem si přes email rezervovala parkovací místo ZTP/P přímo v areálu festivalu. Zároveň mi ochotná členka týmu Colours bez bariér Monika Macháčková zarezervovala vstupenku. Na můj dotaz, zda to všechno zvládnu, mi od ní přišel srdečný email, který uklidnil moje obavy. Teprve teď jsem se na festival těšila. Internetové stránky jsem si přidala do oblíbených záložek a nedočkavě jsem očekávala vyvěšení programu. Taky jsem si stáhla mobilní aplikaci Colours of Ostrava, kde jsem si označila koncerty a akce, které bych chtěla vidět v jednotlivé dny. Program byl tak pestrý a nabitý, že bylo nemožné vidět vše, co jsem chtěla. V aplikaci též organizátoři přidávali aktuální informace o změnách a novinkách v době konání festivalu.

Celý Colours byl prostě vymakaný. Letošní ročník byl bezkontaktní, což bylo taky bezvadné, protože kdo v dnešní době nosí hotovost? Byla jsem na Coloursech poprvé, a věřím, že ne naposledy. Na festivalu byla celá moje blízká rodina, včetně mých dvou vnoučat, které si to taky náramně užily. Program pro děti byl taky úžasný. Už teď se těším na příští ročník, kde bude hlavní hvězdou The Chainsmokers. Bude to VELKÉ! A jak ročník 2024 probíhal mýma očima? To se dozvíte níže.

1. den, středa

Do areálu festivalu, střeženém mnoha policisty, ochrankou a organizátory festivalu , jsme bez problémů vjeli po předložení kartičky ZTP. Po předložení rezervovacího E-ticketu, jsme zaparkovali na rozlehlém parkovišti hned vedle hlavní vstupní brány. Na pokladně bez bariér jsme si zaplatili vstupenku (můj doprovod to měl zdarma) a po bezpečnostní kontrole, před branou festivalu, jsme vpluli do víru dění. Mapu areálu jsme sice dostali, ale i tak nám chyběly nějaké rozcestníky, nebo ukazatele jednotlivých stage.

1. den jsme tak trochu prozkoumávali, kde co je. Stánky s občerstvením na každém kroku nabízely nejrůznější jídla nejen pro masožravce. O pitný režim bylo též skvěle postaráno (Proud tekl proudem :-)). Taky mě samozřejmě zajímaly bezbariérové toalety, které byly letos na kód, který nám řekli v info stanu před vstupem. Toalety byly čisté a dostatečně prostorné. Mimochodem, musím ocenit bezbariérové tribuny u hlavních stagí. Náš kulturní program prvního dne: Slavnostní zhájení, Vojta Dyk, Lake Malawi a kytarový mág Tom Morello.

Domů jsme odjížděli po půlnoci a můj doprovod (tygr) si pochvaloval organizaci nejen celé akce, ale i bezpečného výjezdu z areálu. Před usnutím jsem si v hlavě promítala všechny zážitky a šťastná očekávala, co přinese další den.

2. den, čtvrtek

Druhý den jsme zahájili koncertem skupiny Mig 21. Jirka Macháček rozparádil celé publikum a jeho písničky nenechaly nikoho v klidu. Ani nás na vozíku.

A co jsem stihla ve čtvrtek? Mig 21, DJ Ummet Ozan, Yogetsu Akasaka, stand-up, Sam Smith

3. den, pátek

Pátek jsme odstartovali famózní zpěvačkou Lenny a potom nás ohromil na T-mobile stage Jordan Haj s Emmou Smetanou. Spoustu času jsme strávili u dětského stanu s vnoučaty, které tancovaly na pódiu společně s dalšími dětmi za doprovodu zkušených lektorek. V pátek jsme stihli dokonce i přednášku doktora bez hranic Tomáše Šebka. No a po tomto odpočinkovém programu na nás čekalo vystoupení nejočekávanější hvězdy – Lennyho Kravitze. Pátek jsme zakončili stylově v tee tree stánku, kde jsme ochutnali nejednu příchuť tatranského čaje.

Můj páteční program: Lenny, Jordan Haj&Emma Smetana, přednáška – Tomáš Šebek, Lenny Kravitz

4. den, sobota

V sobotu jsme spěchali na vystoupení kapely Malalata. Podle očekávání-ani jedno tělo nezůstalo v klidu. Jejich rytmická hudba dostala každého. Dokonce i můj tygr měl boty celé zaprášené, tak to s ním šilo.

Moje sobotní koncerty: Malalata, Sean Paul, Zara Larrsson

Poslední den jsme se celá rodina sešli u hlavní brány, kde jsme se vyfotili a společně si řekli, že si další ročník Colours of Ostrava nemůžeme nechat ujít. Už teď se těším.

Nějaké fotky a videa zde